pondělí 4. srpna 2014

Follow: Exnásledovník

Někdo mi minulý týden po skončení setkání řekl, že to bylo opravdu velmi těžké téma, a že je zvědavý, kolik lidí přijde za týden do Elementu. Mluvil jsem totiž o tom, že dříve nebo později, každý následovník Ježíše bude čelit rozhodnutí a výzvě, zda jej bude následovat i tam, kde je to pro něj těžké a nepohodlné (když bude Ježíš chtít, abychom umřeli sami sobě a svým snům, zapřeli sami sebe a nesli svůj kříž), nebo zda se v tom okamžiku rozhodne raději zůstat pouhým konzumentem, který měl od samého počátku zájem jen o benefity (kterým v křesťanském žargonu říkáme požehnání). A Ježíš nám skutečně benefity nabízí, slíbil totiž, že přišel proto, abychom měli život a ochutnali jej v plnosti. Nabízí nám proto své spasení a odpuštění hříchů, uzdravení a nadpřirozený pokoj. Nabízí nám naději, která je kotvou naší duše, nabízí nám nesobeckou lásku, nabízí nám víru, která nám dává smysl žít. Jenže nám také nabízí cestu nepohodlnou, doslova proti proudu těch, kteří tvrdí: „Co blbneš, všichni to přece dělají!“ To je základní tenze, základní napětí následování. 

Dnes se ovšem podíváme na tu tenzi z minula ještě více a popovídáme si o pokušení stát se exnásledovníkem (to mám ze stejné slovní zásoby jak exmanžel nebo expřítelkyně, zkráceně ex). I v oblasti víry totiž můžeš být EX. Víte, jak to je. Stejně jako můžeš zrušit přítele na facebooku nebo přestat někoho sledovat na twitteru, máme tendenci, pokušení zmáčknout tlačítko „KONČÍM S TEBOU“ i v situaci, kdy je víra těžká, náročná, vyžadující, hraniční nebo komplikovaná. Když se nedaří, nemáš štěstí, nemáš pocit, že je Bůh s tebou, nemáš radost, máš pochyby a místo víry ti zůstala ona posledně zmíněná pověrčivost v křesťanském přestrojení, zmáčknout toto tlačítko vypadá tak lákavě. Někdy dokonce Boha tímhle způsobem vydíráme a říkáme mu: „Když to uděláš nebo neuděláš (záleží na tom, co chceme), pomstím se ti tím, že tě přestanu následovat.“ Naštěstí je tu dobrá zpráva: Nejsi první ani poslední, kdo tohle pokušení stát se EX prožil. Myslím si dokonce, že ho prožil úplně každý opravdový následovník. Dokonce i Ježíšovi apoštolové si museli touto křižovatkou projít.

Chuť stát se EX je totiž přirozenou reakcí na zklamání a ztrátu. I když mentálně přijmeme, že je-li Ježíš Pánem, má právo žádat nás o to, abychom se rozhodli pro ztrátu, emocionálně je to stejně těžké – máme tendence hledat něco za něco. To není nic nového, už Petr to takto zkoušel. Marek 10:28-30 „Podívej se,“ ozval se Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“ Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu 30 a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život. Ježíš ti nebude lhát: Ano, to že jsi opustil vše pro něj a pro evangelium ti přinese hodně benefitů, které ale dostaneš spolu s pronásledováním. Ježíšova cesta je totiž cesta proti proudu, a jako taková je náročná. Proto je tak důležité odpovědět si na otázku spojenou s ukončením následování, spojenou s pokušením stát se EX. Každý z nás bude mít toto pokušení, je tady ale jedna otázka, kterou si stejný Petr položil, a která nám může nesmírně pomoci se rozhodnout, zda následovat nebo se stát EX.

Otázka, o které budeme mluvit, pochází z jedné konkrétní konverzace v Janově evangeliu. Tato konverzace proběhla ve zjitřené době. Dovolte mi vás uvést do kontextu, co se v našem příběhu, na který se podíváme, stalo. Ježíš právě provedl jeden ze svých vrcholných zázraků: rozmnožil jídlo a nakrmil nejméně 5000 lidí. Lidé jsou nadšeni, tohle je přece jasné znamení, že Bůh je s tímto zvláštním rabínem, který se určitě má stát Mesiášem, tedy vykupitelem svého národa. Dav se tedy rozhodl, že z Ježíše udělá krále, rozhodli se ho prohlásit za vládce a tím spustit tu finální bitvu osvobození. Ježíš je ale zmate. Místo aby se nechal prohlásit za krále, jednoduše zmizí a přeplaví se na druhou stranu jezera. Lidé jej ovšem následují, a možná stovky lidí se dostanou na druhou stranu jezera, kde také všem mluví o tom skvělém zázraku zaopatření – chtějí, aby to Ježíš udělal znovu. Ježíš jejich touhu po chlebu využívá jako skvělý vyučující moment a ukáže jim: Vidíte, dal jsem vám najíst, a znovu máte hlad. Já vám však nabízím více. Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mě, nebude nikdy žíznit. Lidé ale nesouhlasili! „Ne Ježíši, ty nejsi chléb z nebe. Vždyť tě známe. Jsi Josefův syn? Jak bys tedy mohl být chlebem z nebe?“ Najednou je tam tenze!

Ale Ježíš pokračuje dál a jeho slova se stávají stále divnější a jeho vyučování stále provokativnější. Začíná mluvit o tom, že on je nejen chlebem, ale že ho máme jíst! Tvrdí, že pokud nebudou jíst jeho a pít jeho krev, nemají opravdový život. Kdo ale jeho tělo jí a jeho krev pije, má věčný život a zaslíbení vzkříšení. V té chvíli už někteří raději rovnou odcházejí. Rodiče zacpávají svým dětem uši. Neslýchané! Ten prorok se snad zbláznil! Začal propagovat kanibalismus. A Ježíš stále nemá dost: Mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj. V té chvíli začínají být Ježíšovi učedníci velmi napjatí. Moc dobře vědí, že se vůdcové národa rozhodli s Ježíšem nepárat, vždyť je to buřič. Hledají záminku, aby jej mohli obžalovat z něčeho, co by mohlo být rouhání. Zatím je ale s Ježíšem dav lidí a učedníci moc dobře vědí, co to znamená. Dav je jejich ochrana, je to nárazníkové pásmo mezi veleknězi a Ježíšem. Dokud bude okolo Ježíše dav, nic nezmůžou. Ale Ježíš, zdá se, začíná dělat všechno proto, aby ztratil dav. Učedníci poslouchají radikální Ježíšova slova, a sledují odcházející dav a v hlavě jim zní jediná věta: „Ježíši, hlavně neztrať dav. Hlavně neztrať dav!“ Učedníci jsou v pasti. Tohle je těžké vyučování. Možná by sami odešli, možná se jim začínají vkrádat do hlavy pochybnosti, zda skutečně benefity následování převažují cenu následování. A tak naslouchají Ježíši a sledují odcházející dav. Jan 6:60-61 Mnozí z jeho učedníků, kteří to slyšeli, si tehdy řekli: „To jsou těžká slova. Kdo to může poslouchat?“ Ježíš v nitru poznal, že jeho učedníci kvůli tomu reptají, a tak jim řekl: „Tohle vás uráží?

Ježíš moc dobře ví, co se v jejích myslích odehrává. Ježíš znal myšlenky lidí, proto jste v jeho blízkosti nelhali. Ježíš ví, že jeho učedníci, ta slavná Dvanáctka, si v hlavě pohrává s myšlenkou, zda to skutečně stojí za to, následovat Ježíše. Proto jim klade otázku: „Nebudete i vy EX?“ Jan 6:66-67 Mnozí z jeho učedníků kvůli tomu odešli a už s ním nechtěli nic mít. „Chcete odejít i vy?“ zeptal se Ježíš tehdy svých Dvanácti. Víte, málokdo se stane exnásledovníkem proto, že přestal věřit všem věcem o Bohu. Většina, drtivá většina, se stane exnásledovníky proto, že je to moc těžké, nepohodlné a nepříjemné. Jejich priority se změnily: Když ona je tak pěkná! Když on je tak hodný! Když ta nabídka je moje životní příležitost! Znáte to? Každý se přece může stát křesťanem, ale ne každý se může stát hezkým... Kdysi jsem měl dobrého kamaráda, který uvěřil v podobné době jako já. O několik let později ale od Ježíše odešel. Když jsem se s ním bavil proč, řekl mi, že stále věří všemu, co Ježíš říká i tím, kdo je. „Ale“, řekl mi, „Jsem mladý a chci si užívat. Chci spát s holkama. Chci si dělat co chci, a vím, že Ježíš mi to nedovolí.“ Všichni známe tohle napětí. Všichni známe tohle pokušení. Všichni víme, jak lehce se můžeme stát EX! Proto je Petrova odpověď na Ježíšovu otázku tak neobyčejně důležitá a má tak velkou moudrost a vhled! Jan 6:68 „Pane, ke komu bychom šli?“ odpověděl mu Šimon Petr.

To je tak skvělá odpověď! „Ano Ježíši, chceme odejít, ale kam bychom šli?“ Petr si uvědomil jednu důležitou pravdu: když se rozhodneš přestat následovat Ježíše, začneš následovat někoho nebo něco jiného. Ta pravá otázka, kterou si musíme položit, zní: Když nebudu následovat Ježíše, co nebo koho budu následovat? Říct NE Ježíši totiž vždy znamená říct ANO něčemu nebo někomu jinému. Možná si říkáš: „Já ale nebudu následovat nikoho, jen sám sebe.“ No právě! Upřímně? Za sebe říkám (a to se znám vcelku dobře, ale ne dokonale): Já bych se následovat nechtěl. Tak koho bych následoval? Petr jinými slovy říká: „Podíval jsem se na všechny své možnosti, podíval jsem se do všech svých směrů – a nakonec musím říct Kam bych šel?“ Tohle je otázka, nad kterou musíš přemýšlet dřív, než se staneš EX. Petr dodává, proč je to tak důležité. Jan 6:68-69 „Ty máš slova věčného života a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!“ Petr viděl, co všechno s Ježíšem zažil. Byl nikým a Bůh ho pozval, aby byl součástí Božího příběhu! Kam by teď měl jít? Vrátit se k rybaření? Zemřít? Je to jako by Petr řekl: „Raději zemřu za něco s tebou, než umřít sám pro nic.“ Ježíš i tebe zve k cestě naděje, nelehké cestě, která má ale tolik života, že za ní stojí za to žít i zemřít.

V jedné Radkově písničce zpíváme: „Pro tebe žiju a umírám.“ Málokdo z nás v dnešní době v naší zemi riskuje život tím, že následuje Krista, ale v celosvětovém měřítku máme tisíce křesťanů, kteří jsou zabiti jen pro svou víru v naději, kterou mají v Ježíši Kristu. Právě teď, když to říkám, teroristé z ISIS v iráckém Mosulu označují písmenem N domy křesťanů (jako Nazarejští), aby je nutili přijmout islám, nebo utéct, nebo být zabiti. Ale i když dnes v Česku neumíráme fyzicky pro svou víru, musíme být připraveni svůj život položit. Začíná to tím, že umíráme sami sobě. Protože, ke komu bychom šli, když Ježíš má slova věčného života. Když nebudeš následovat Ježíš, tak koho? Jak nám ladí, když řekneme: „Jsem tak moc rád, že jsem přestal následovat Spasitele světa pro... (dosaď si důvod, člověka, příležitost, věc, kvůli které bys byl ochoten se stát exnásledovníkem).“ Když se staneš EX, jednoho dne přijde den, kdy si budeš velmi přát se vrátit. Možná to půjde, možná ne. Tak proč vůbec odcházet?


Ježíš tě zve k následování, zve tě k něčemu, co si ani neumíš představit. Jeho pozvání je zdarma, ale jeho cesta není lehká. Přijmout záchranu se všemi benefity je zdarma a velmi lehké, ale stát se následovníkem tě něco bude stát. I přesto jsem přesvědčený, že rozhodnutí následovat je to nejlepší rozhodnutí, které bys mohl kdy udělat. Protože, ke komu bychom šli? Ty, Ježíši, máš slova věčného života a my jsme poznali, že jsi skutečně nás Pán a Spasitel.